Červen 2013

Povodeň vyhnala z děr hlodavce, v metropoli začalo hubení

17. června 2013 v 8:36 | Tomáš
Pražský magistrát začal s hubením hlodavců, které vyhnala voda z kanálů a děr. Potkani pobíhající po ulicích jsou přenašeči mnoha chorob, avšak přímou hrozbu nákazy pro člověka nepředstavují. Deratizátoři budou postupně klást otrávené návnady, lidé by si proto měli dávat pozor na domácí mazlíčky.

Postup deratizace v Praze bude průběžně určovat krizový štáb pražského magistrátu. Jejím cílem je zabránit množení potkanů a dalších hlodavců, kteří se po útěku ze svých děr zdržují v ulicích hlavního města.

"Riziko množení hlodavců není při povodních zvlášť výrazné. Hlodavci jsou akorát více vidět, protože voda zaplaví kanály a zvířata kvůli tomu vylezou na povrch. Mnoho z nich se ale také utopí," vysvětlila vedoucí epidemioložka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová.

Pokud lidé dodržují základní hygienické návyky, nemusí se obávat, že se od hlodavců nakazí.
"Jsou přenašeči mnoha chorob a mohou svým trusem kontaminovat plochy. Riziko nakažení pro člověka však není při standardním chování vysoké. Nepředpokládám, že by se lidé na těchto plochách například stravovali," podotkla Jágrová.
Nákaza připadá v úvahu jen při přímém kontaktu. "Dítě by se například muselo napít z louže, nebo si odložit housku na zem," přiblížila epidemioložka s tím, že hlodavci jsou velmi plaší a záhy se vracejí do děr.

Rodiče a pejskaři pozor

Deratizátoři nepokládají otrávené návnady na povrch - vkládají je do kanálů, nor, prasklin a nejrůznějších děr, kde se zvířata zdržují. Nepředstavují proto přímé ohrožení. Ošetřené místo také vždy patřičně označí informačním štítkem. I přesto by se rodiče malých dětí i majitelé psů měli mít v těchto dnech raději na pozoru. Pes je schopen v podmáčeném terénu návnadu snadno vyhrabat a spolknout. V takovém případě je nutní vyhledat veterináře. V pondělí začali deratizátoři pracovat v okolí Botiče od ulice U Vršovického nádraží až po Výtoň. Harmonogram hubicích prací zveřejní magistrát v úterý. "O konkrétních místech, kde budou návnady kladeny, budeme spolu s městskými částmi informovat. Pražany proto žádám, aby těmto informacím věnovali dostatečnou pozornost a řídili se doporučeními," zdůraznil Tomáš Hudeček, pověřený funkcí primátora.

Bromadiolon (účinná látka deratizačního přípravku) má zpožděný toxický účinek až 72 hodin, pokyny pro první pomoc:
Při styku s kůží se důkladně omyjte mýdlem a vodou.
Při zasažení očí, oči ihned vymyjte proudem vody po dobu minimálně 15 minut.
Při požití, důkladně vypláchněte ústa vodou.
Vyhledejte lékaře.

Zdroj: http://praha.idnes.cz/deratizace-po-povodnich-v-praze-dnd-/praha-zpravy.aspx?c=A130610_162008_praha-zpravy_mav

V kanalizaci žije čtyřikrát více potkanů, než je obyvatel Prahy.

2. června 2013 v 20:43 | Tomáš
Praha - "Kanalizační terminátoři", nebezpeční přenašeči infekcí a neomylní vyhledávači potravy jsou téměř dokonale odolní, navíc vybaveni vysokou inteligencí. Přežijí pád z výšky až šestnácti metrů, vyskočí více než dva metry vysoko, vydrží plavat dva dny v kuse, odolávají jedům a za rok mohou přivést na svět i dva tisíce mláďat. V pražském podzemí žije více než pět milionů těchto nevítaných městských hlodavců.
Vše, co vyhodíte do odpadků i spláchnete do záchodové mísy, jim zajišťuje denně potravu. Máloco je odradí. Jedním z hlavních nepřátel lovu městem je hluk. Během svých výprav za potravou roznášejí infekce, které mohou ohrozit lidské zdraví.
Město s rychle se množícími všežravci svádí každoroční boje a investuje nezanedbatelné částky do takzvané cyklické, tedy preventivní deratizace. Magistrátní úředníci vždy v říjnu oslovují městské části, aby vytipovaly postižené pozemky. Ty jsou potom součástí deratizačního plánu, který začíná následující rok s příchodem teplejšího počasí. Celkové finanční prostředky v rozpočtu města na deratizační práce činí letos téměř 3,7 milionu korun. Pražské vodovody a kanalizace přidávají další milion.
"Finanční prostředky vynaložené na deratizační práce odpovídají velikosti území jednotlivých městských částí i četnosti mimořádných zásahů," uvádí mluvčí pražského magistrátu Tereza Králová. K hubení používají pražští deratizátoři prostředek Hubex, tedy požerové nástrahy vhodné do vlhkého prostředí. Ty obsahují například pekařské drobky, šrot, kukuřici, čokoládu, tuk a účinnou látku antikoagulant.
Mlsné jazýčky
Potkany totiž láká cokoli dobrého k snědku, …a především kdekoliv. Podle toho se vyskytují hlavně v dobře zásobených lokalitách a pokud je tam z jejich hlediska klid, usídlí se na daném místě trvale. Nástrahy, které mají mlsné všežravce přilákat, se pokládají do stokové sítě z povrchu. "Používáme vyzkoušené a ověřené pasti s přídavkem parafinu kvůli vlhku v kanalizaci," uvádí vedoucí oddělení deratizace Pražských vodovodů a kanalizací Zdenka Lainerová. Jedná se o zvířata velmi inteligentní k nové potravě vysílají pouze jednoho z mladých samečků, který plní funkci ochutnávače, který hned nesní vše. Proto je boj s nimi poměrně obtížný a prakticky trvalý.
Společnost provozuje deratizaci v podstatě po celý rok a po celé Praze, místa s vysokým výskytem potkanů se kontrolují častěji. Plošná deratizace stokové sítě probíhá podle harmonogramu souběžně s deratizací na povrchu, kterou provádí jiné soukromé firmy. Harmonogram schvaluje pražská hygienická stanice. "Celkem bude ošetřeno 13 800 kanalizačních vstupů," uvádí tiskový mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Ondřej Pokorný.
Nebezpeční přenašeči infekcí
Potkan je sice plaché zvíře, ale i tak je dobré ho neprovokovat, může totiž kousnout. Jaké mohou být následky takového incidentu a čím dalším je tento městský nedomestikovaný škůdce člověku nebezpečný? Mohou vás nakazit leptospirózou, při kousnutí také infekcí způsobenou bakteriemi, které mají v tlamě. K přenosu dochází kousnutím, leptospiróza i vdechnutím nebo úrazem v prostředí, kde se potkani pohybují. Nejčastější je ovšem velmi závažné onemocnění toxoplasmózou. Potkani fungují jako mezihostitelé. Nejprve je musí sníst kočkovitá šelma, a ta potom vylučuje zárodky do zevního prostředí. Aby došlo k nákaze přímou cestou, musel by člověk sníst tepelně neupravenou tkáň potkana. Následná léčba probíhá vždy antibiotiky.
Co škodí škůdcům?
Ke snížení počtu potkanů přispívají holomrazy. I letošní dlouhá zima byla po této stránce příznivá. Situace velkých měst, kdy mají hlodavci dostatek alternativních zdrojů potravy a úkrytů, se tím ovšem příliš nezmění. "Výskyt potkanů je a neustále bude problém, který je nutno řešit," říká Králová. Její slova potvrzuje i Lainerová: "Vždy se nějaký potkan objeví i v zimě, když ho vyruší stavbaři nebo něco dobrého venku."
Kde je potkanů nejvíce?
"Pravidelnou deratizací v kanalizaci se drží počet potkanů na přiměřené úrovni, ale hodně potkanů je také na povrchu okolo popelnic a v neošetřované zeleni, kam obyvatelé vyhazují odpadky. Také zvýšený stavební ruch vyhání potkany z kanalizace na povrch," doplňuje informace Pokorný.
Lokality s větším výskytem hlodavců jsou aktuálně v oblasti stavby metra A v Dejvicích, stejně tak na Národní třídě v samotném centru města, kde probíhá rekonstrukce stanice metra. Praha 8, která se potkanů také těžko zbavuje, je na tom od dostavby metra daleko lépe.
Samotným rájem potkanů mezi panelovými domy a v zarostlém prostranství plném odhozených odpadků je však jednoznačně Jižní Město. "Občas tu vidím nějakého večer šmejdit v trávě u odpadků," říká Eva Přikrylová. "Když si představím, že si tady hrají přes den děti, zvedá se mi žaludek," dodává. Jsou ale i takoví, kteří si potkany chovají jako domácího mazlíčka a dávají mu všechnu svoji péči a lásku…
Domestikovaný potkan
Vše začalo podivem člověka nad potkany nezvyklých barev. Místo toho, aby je lidé hubili, rozhodla se společnost potkany šlechtit. Mezi oblíbené patřili hlavně albíni. Hlodavci se začali prodávat nejen vědcům do laboratoří, ale i boháčům, kteří je chovali jako nezvyklého domácího mazlíčka.
Dlouhým chovem v zajetí potkani krotli, stávali se přítulnými a zcela neagresivními, celkově se jim měnil charakter. V roce 1901 se konala první výstava potkanů, která také zahájila první boom potkana coby domácího zvířete. Velká vlna jeho obliby přišla potom v 70. a 90. letech minulého století. Dnes patří potkan mezi oblíbené mazlíčky dětí žijících v bytech.